MBA’ÉPA OJEHU KURUGUATÝPE

MBA’ÉPA OJEHU KURUGUATÝPE

Ohai: David Galeano Olivera

Leer original (hacer clic) en (http://cafehistoria.ning.com/profiles/blogs/mba-pa-ojehu-kuruguat-pe)

Leer también en (http://lenguaguarani.blogspot.com/2016/05/mbaepa-ojehu-kuruguatype.html)

Asimismo leer en (https://dgaleanolivera.wordpress.com/2016/05/30/mbaepa-ojehu-kuruguatype/)

I

Kuruguatýpengo oî

Peteî tekohami

Hérava Marina-kue

Oikohápe tapicha

Ha’éva sy, túva

Ha ñemoñaremi

Opavavete chokokue

Heko marangatúva

Hory ha ipyapýva

Akóinte omba’apóva

Oikuaa’ŷre kane’ô.

Upéingo iñapysê

Apañuâi tuichaitéva

Karai poguasuetéva

Ijyvymíre oñemomba’e,

Pokarê ha mbaretépe.

Peteî ára iko’ê

Omosêse chupekuéra.

Chokokue huguy raku

Ha ohenduka iñe’ê

Kóvango ore yvy,

Ore ko’apegua,

Ore ko’ápe ĝuarâ,

Ndaiporichéne oremosêva”

II

Karai poguasuete

Ipochy ha oporoja’o,

Ohenói mburuvichápe

Ha hatâ osapukái

Pemosêke chupekuéra

Ko’áĝa pya’e porâ”

Jahecháko itaryrýiva

Pya’etéko oñemomýi

Sapy’aitépe oĝuahê

Kuruguaty, Marina-kuépe,

Omoañetévo ñemosê.

Chokokue oñemohatâ

Nosêmo’âi hekohágui.

Upémarô tahachi

Oikepaite ojoapykuéri

Chokokue rekohamíme

Ha sapy’aitérô ĝuarâ

Opu’âma oñoakâre

Jepémo oñopehêngue

Oñepyrû jejuka

Ha péicha omoañete

Yvy jára pokarê

Jerure hekoky’áva.

III

Peteî tesapirîme

Oîmakatu omanóva.

Mboka operepepe

Ha hatatî inevuetéva

Pya’e porâ oñuvâ

Upe ñu ha ijere

Ápe ha pépe oî

Oñani ha osapukáiva

Upépe ojehe’apa

Mitâmimi, kakuaa

Iĝuaiĝui ha itujáva

Kuña ha kuimba’éva

Chokokue ha tahachi.

Aremíma ndoikovéiva

Peichagua jejuka

Tetâygua oñopehêngue

Ñandyry ojoapytépe.

Upe ka’arupytû

Tasê ha tesay

Oñuvâ tapŷmimi.

Ao hû, hyakuâmanóva,

Oñemomba’e Marina-kuére.

Ñembo’e te’ômimíre

Hyapu ha oñehendu

Ñane retâ tuichakue,

Jahechápa omanóva,

Chokokue ha tahachi,

Py’aguapy ohupyty

Ha Tupâ jehechakuaa

Foto: Zoom ÚltimaHora.com

IV

Ajépango ivai

Kuruguatýpe ojehúva.

Heta árama ohasa

Ha ne’îrâ gueteri

Py’aguapy ohupyty

Tapicha Marina-guápe.

Péina ko’áĝa peve

Ka’irâime oî

Chokokue upepegua

Hi’arikuéra ho’a

Karai poguasu paje

Oipotaháicha oipurúva

Hembiguái mburuvichápe

Ha ojapo ojaposéva

aipo tekojojágui

Ha péicha mbaretépe

Oñembohory chokokuére

Ha opaite ñanderehe.

Japaymína tapicha.

Ha jajokávo itasâ

Ñamondo añaretâme

Âichagua tajasu,

Ha ára pyahu oĝuahêvo

Ñamosâso chokokue

Aretéma oiko’asýva

Tohojey hekohápe

Tojojuhu vy’apópe

Opavave ipehênguéndi

Ha upéi jekupytýpe

Ñamopu’â oñondive

Pe tetâ iporâitéva

Opavave jaipotáva.

Upépe tahokypu,

Taipoty ha tahi’a,

Tesâi ha mborayhu

Joaju ha tekosâso

Py’aguapy ha vy’a

Arandu ha tekojoja

Ha tajaiko pehênguéicha

Ára pahaite peve

ooo000ooo

 

Kurugua

Ver DESMONTANDO KURUGUATY, en (https://www.youtube.com/watch?v=mQOMR5SxS50)

Ver MBA’E OJEHÚKURI KURUGUATÝPE – FACEBOOK, en (https://www.facebook.com/notes/david-galeano-olivera/mbae-ojeh%C3%B…)

Ver QUÉ PASÓ EN KURUGUATY, en (http://quepasoencuruguaty.org/)

Ver QUÉ PASÓ EN KURUGUATY – FACEBOOK, en (https://www.facebook.com/quepasoen.curuguaty?fref=ts)

Ver LLAMADO A LA CORDURA, en (https://www.youtube.com/watch?v=KwNk8a9hPBw)

 

Author: dgaleanolivera

DAVID GALEANO OLIVERA -Paraguayo, nacido en 1961. -Fundador (23 de setiembre de 1985), Presidente del Comité Ejecutivo, Director General y Docente del ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI. -Licenciado en Lengua Guarani (UNA), Licenciado en Antropología Cultural Guarani y Paraguaya (ATENEO), Especialista en Metodología de la Investigación Aplicada (UNA), Post Graduado en Didáctica Universitaria (UNA) y Doctor en Lengua Guarani (ATENEO). -Profesor Titular de la Universidad Nacional de Asunción. Docente de la Facultad de Filosofía; de la Facultad de Ciencias Exactas y Naturales; de la Facultad Politécnica; y del Instituto Dr. Andrés Barbero. De otras universidades (Universidad Nacional de Itapúa, y de la UTIC). Docente de la Academia Militar Mcal Francisco Solano López. Fue Director General Académico de la Universidad Nacional de Asunción y Miembro del Consejo Directivo de la Facultad de Filosofía UNA. -Miembro de la Academia de Lengua Guarani – Académico Nº 6. -Escritor bilingüe. Tiene más de 15 publicaciones sobre Lengua y Cultura Guarani, Cultura Popular, Antropología, etc. -Traductor Público. -Recibió varias distinciones por su labor de promoción y difusión de la Lengua Guarani a nivel nacional e internacional, entre ellas, la de Joven Sobresaliente por la Cámara Junior de Asunción, Hijo Dilecto de la Ciudad de Asunción (2014) y Orden Nacional al Mérito Comuneros concedida por la Cámara de Diputados de la Nación. -A dictado conferencias en prácticamente todo el Paraguay, en Argentina, Bolivia, Brasil, Peru y España. Es uno de los creadores de Wikipedia en Guarani y diariamente aloja informaciones y novedades en Guarani y bilingües (Guarani-Castellano), en internet. Validador General de la traducción al Guarani del Navegador Mozilla Firefox (Aguaratata).

Leave a comment